Program pouze v bulharštině.

První prosincový den představí Diana Ignatova svou debutovou knihu povídek Rockefellerova ulice. Do imaginární Rockefellerovy ulice nastěhovala autorka postavy a jejich příběhy s respektem k jejich skutečnému osudu. Události a fakta jsou vytrženy z jejich prostředí a ponechány tvůrčí fantazii autorky.

Rockefellerova ulice vypráví třiadvacet příběhů o lidech, jako byl valonský rolník Jean-Baptiste Decoster – nejslavnější průvodce 19. století, který vyvedl samotného císaře Napoleona z bojiště u Waterloo, nebo kapitán rybářské škuneru Jean-Claude Bianco, který vyřešil záhadu kolem smrti otce autora Malého prince Antoina de Saint-Exupéryho. Mezi obyvateli této symbolické ulice je i osobní knihovnice bankéře J. P. Morgana – úžasná Belle Greenová, a vedle pije ranní čaj pan Creed, tvůrce oblíbeného parfému Fleurs de Bulgarie královny Viktorie. Nedaleko vládne i dvě stě padesát let po své smrti velká dáma šampaňského La veuve Clicquot. O něco dále v čase se odhaluje pravda o tajném receptu na dezert Tarte Tropézienne a jeho kmotře, legendární herečce Brigitte Bardot. O pár příběhů později se odehrává nekonečná sága Ravelova Bolera a v čísle 14 velký Paul Gauguin stále nemůže uvěřit svým očím, když dvůr uzná hostinskou Marii za majitelku jeho obrazů. Hned vedle penzionovaný belgický policista Jacques Rutte s překvapením zjistí, že vlastní nejslavnější revolver francouzské literatury. V čísle 2 štědrý dar marockého sultána, velkého Abd al-Rahmána, prověří diplomatické schopnosti amerického konzula v Tangeru. Jeden z těchto příběhů nechává nezodpovězenou otázku, co držela v rukou socha Venuše Milóské v Louvru.

A někde tam, v jednom z nejjižnějších měst Bulharska, Rockefellerova ulice skutečně existuje.

Diana Ignatova vystudovala Francouzské gymnázium ve Varně a bulharskou filologii a psychologii na Sofijské univerzitě Sv. Klimenta Ochridského. Specializaci absolvovala ve Francii a Švýcarsku v oblasti mezinárodní kulturní spolupráce a kulturní diplomacie.

Řadu let pracovala v mezinárodním oddělení Národní knihovny Sv. Cyrila a Metoděje. Později na Ministerstvu kultury zodpovídala za práci bulharských kulturních institutů v zahraničí a bilaterální mezinárodní spolupráci v oblasti kultury. V letech 2009 až 2019 byla ředitelkou Bulharského kulturního institutu v Paříži.

Diana Ignatova má na svém kontě řadu publikací v periodikách a několik dokumentárních výstav.